O hydrocefalu

Hydrocefalus (také označovaný jako vodnatelnost mozku) je patologický stav, při němž dochází k abnormálnímu hromadění mozkomíšního moku v dutinách mozku – mozkových komorách. Za hodinu se vytváří cca 15-30 ml mozkomíšního moku a celkové množství u dospělého člověka – 150 ml se obměňuje 3x denně.

 

 

Od místa tvorby do místa vstřebávání musí mozkomíšní mok projít celým komorovým systémem mozku. Průtok moku může být narušen v kterémkoliv místě systému – v případě překážky hovoříme o obstrukčním hydrocefalu. Pokud je porucha až v místě vstřebávání (resorpce), mluvíme o hyporesorpčním hydrocefalu. To může způsobit nitrolební hypertenzi a postupné rozšiřování hlavy, křeče a mentální postižení.

 .

Vyšetření

Pro stanovení diagnózy hydrocefalu se provádí neurologické vyšetření doplněné o zobrazení lebky a mozku – tedy CT. U malých dětí je možné provést ultrazvuk přes vazivovou ploténku (fontanelu) na lebce, pokud ještě nedošlo k jejímu zvápenatění. Provádí se také ventrikulografie, což je podání kontrastní látky do mozkomíšního moku, díky níž je možné zobrazit komorový systém a další místa, kudy mozkomíšní mok cirkuluje. Na obrazech jsou pak viditelná zúžení, případně i rozšíření a hromadění tekutiny. Provádí se také vyšetření očí (vyšetření očního pozadí).

Léčba

Hydrocefalus se řeší se zpravidla neurochirurgickou operací, zavedením ventrikuloperitoneální zkratu tzv. shuntu, hadičky, která odvádí mozkomíšní mok přes jednocestný ventil zpravidla do krajiny břišní. Průtok moku je regulován podle zvoleného otevíracího tlaku ventilu.

Návrtem v lebce zavede neurochirurg do komorového systému katetr (hadičku), která podkožím vede až do dutiny břišní, kde se mok vstřebává. Někdy (například u nemocného po mnoha operacích břicha) je vhodnější zavést drenážní hadičku přes žilní systém do srdce.

Proč k hydrocefalu dochází?

Vzácně může být hydrocefalus vrozený nebo spojený s vývojovými poruchami vrozený defekt vývoje páteře a míchy. Častěji je hydrocefalus získaný následkem krvácení, úrazů hlavy, infekcí (zánět mozku, zánět mozkových blan) nebo po operacích mozku.

Jaké jsou příznaky?

Příznaky hydrocefalu u kojenců:

  • zvětšená hlavička (makrocefalie)
  • vyklenutí fontanely
  • ztenčená a napjatá kůže hlavy
  • rozestupování kostí hlavy
  • zvýraznění žil na hlavě
  • zvracení
  • nechutenství
  • dráždivost

Příznaky hydrocefalu u batolat a větších dětí:

  • zrychlený růst hlavy
  • bolesti hlavy
  • nevolnost a zvracení
  • horečka
  • rozmazané nebo dvojité vidění
  • dráždivost
  • spavost
  • zpomalení rozvoje řeči a chůze
  • špatná koordinace
  • zhoršená koncentrace
  • záchvaty
  • nechutenství

Příznaky hydrocefalu u dospívajících a dospělých:

  • bolesti hlavy
  • spavost
  • zhoršení koordinace
  • inkontinence moči a stolice
  • rozmazané nebo dvojité vidění
  • zhoršení mentální výkonnosti
  • poruchy psychických funkcí – změny osobnosti

Příznaky hydrocefalu u starších osob:

  • zhoršení koordinace při chůzi
  • porucha paměti
  • bolesti hlavy
  • inkontinence moči a stolice
  • demence

Druhy hydrocefalu:

  • Komunikující (hyporesorpční) hydrocefalus

Pokud je překážka v cirkulaci mozkomíšního moku mimo komorový systém mozku (třeba v míše nebo na povrchu mozku), jedná se o komunikující nebo také hyporesorpční hydrocefalus, při němž je zhoršené vstřebávání, a proto je mozkomíšního moku více. Vzniká u zánětů mozkových obalů (meningitidy), krvácení do mozkových obalů (epidurální hematom, sudburální hematom) nebo také po poraněních. Po těchto příčinách mohou zůstat srůsty, které cirkulaci mozkomíšního moku zhoršují. Mohou být přítomny příznaky jako demence, zhoršení paměťových schopností, poruchy učení, řeči, čtení, psaní, psychické potíže, únava, únik moči (inkontinence) a i poruchy chůze.

  • Nekomunikující hydrocefalus

Nekomunikující hydrocefalus vzniká při překážce v komorovém systému mozku a obvykle se jedná o nádorovou příčinu. Další příčiny jsou stejné jako u komunikujícího hydrocefalu.